Vzkříšení
Vzkříšení
Slovo vzkříšení by se snad dalo opsat slovem obnovení, ale myslím, že obzvláště v dnešní době slovu vzkříšení rozumíme. Jednak slovní základ také souvisí s křísením, což je něco jako návrat k životu. Návrat ze smrti k životu. Návrat z neživého k živému. Velikonoce tuto symboliku návratu, nového života připomínají.
Jako křesťané věříme, že vzkříšení se bude jednou týkat i nás. Že zkrátka až umřeme Pán Bůh si nás povolá k sobě a budeme u něj jako nové stvoření. Říkáme, že to je takový přesah víry, který smrt jen tak neutne. Je to opravdu zcela záležitost víry. Zkušenost vzkříšení nelze ani předat či prožít a pak o tom vyprávět. A není to ani návrat ze smrti tady na zem. Naše víra ve vzkříšení se opírá o dávné svědectví těch, kteří se setkali se vzkříšeným Kristem, který byl vzkříšen jako první.
Pojem vzkříšení slyšíme už v Novém zákoně ale o něco dříve. Se samotným Ježíšem o tom vedli někteří dokonce debaty. Jeden takový rozhovor kněžské židovské elity tzv. saduceú, kteří sice věří v Boha, ale ne ve vzkříšení z mrtvých, máme v Bibli. V tomto rozhovoru chtějí saduceové nachytat samotného Ježíše, aby ukázali, že vzkříšení není možné. Vymyslí si modelový příklad, kdy má žena za svůj život více manželů, kteří postupně umřou a teď chtějí po Ježíši vědět, který z těch manželů bude po vzkříšení jejím manželem, když jich za život měla sedm. Tady je ten příběh:
V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz: "Mistře, Mojžíš řekl: `Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.´ U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru. Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm. Naposledy ze všech zemřela ta žena. Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni!" Ježíš jim odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé. A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil: `Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?´ On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých." Matoušovo evangelium 22,23-33
Ježíšova odpověď zní – „mýlíte se“, něco jako ve smyslu – „vůbec tomu nerozumíte“, a hned je k tomu ještě pokárá, že neznají Písmo ani moc Boží. Tedy, že podceňují Boží možnosti. Ježíš tím chce říci to, že když si něco ještě nedokážu představit, tak to hned neznamená, že to není v Boží moci a že to Bůh nemůže udělat. A ještě je Ježíš uzemní tím, když říká, že po vzkříšení už neplatí tady ty naše pořádky, které jsme si tady zavedli. A zároveň si rozhodně nemůžeme myslet, že se staneme andělskými bytostmi. To slůvko JAKO andělé, totiž pouze naznačuje, že to bude zkrátka jinak, než je to tady a teď. A poslední Ježíšova odpověď na adresu saduceú je, že se vlastně vůbec nehodlá bavit o mrtvých, ale živých. Bůh je přece Bohem živých a ne mrtvých!
Jestli tedy někdy přemýšlíme o smrti, vzkříšení a podobných věcech a máme nad tím otazníky, rozpaky, protože tomu prostě nerozumíme anebo snad ani nevěříme, vzpomeňme si na Ježíšovu odpověď. Dost dobře se totiž můžeme ve svém rozvažování mýlit, protože ani pořádně nemusíme rozumět Písmu a už vůbec neznáme, jak funguje Boží moc. Ale něco po smrti jistě je a bude a my se na to smíme připravit.
Ježíš totiž říká: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ Jan 11,25
Přeji požehnané Velikonoce – a nezapomeňte, Velikonoce nám připomínají vzkříšení!
Modlitba: Milostivý Bože, děkujeme za život a za naději vzkříšení. Blíží se Velikonoce a my si tento svátek chceme jako křesťané připomínat. Zároveň myslíme na to množství lidí, kteří v poslední době náhle umřeli, protože podlehli šířící se epidemii. Nestihli se rozloučit, neměli pohřeb. Dej prosíme naději všem, co se bojí a jsou nemocní a sílu těm, co o ně pečují. Amen