Hosanna...
Hosanna …prosím, zachraň...
Na velikonoční svátky vjíždí Ježíš do Jeruzaléma jako král, dav jej oslavuje, vkládá do něj spasitelské naděje, provolávají: „Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“ Přivítání je to velkolepé, které vzbudilo všude po Jeruzalémě rozruch s otázkou … kdo to jen je? A zástupy odpovídaly … to je přece ten prorok, Ježíš z Nazareta v Galileji.
A co na to ten prorok Ježíš? Myslíte, že naplňuje jejich očekávání zachránce, Spasitele, Mesiáše? Jako první vejde Ježíš do chrámu … to by ještě šlo, tam bychom jej chtěli najít přece také ... ale tady se začnou dít teprve věci neočekávané. Jestli by někdo čekal, že tam bude kázat, uzdravovat, tak se plete. Tady se totiž Ježíš pěkně namíchne, protože to co vidí už totiž není chrám, ale doupě zlodějů. Tam na chrámovém nádvoří funguje totiž jakýsi podivný byznys – prodavači obětních zvířat, směnárníci, prodej různých předmětů … asi jako kdybyste navštívili na svátky nějakou pouť a celkový smysl poutního místa by vám v tu chvíli unikal. Toto je přece místo Boží, říká Ježíš, tak co se to tady provozuje? Ježíš se dopálil tak, že začal řádit tak, že jim to tam všechno začal rozbíjet, stánky a stoly s prodejem převracet … no, hotové Boží dopuštění. Rozčilený Ježíš, takového jej ani neznáme. A pak jim připomene, co je psáno: „Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů.“ A pak teprve uzdravil ty, kteří tam na to čekali. A když už i děti provolávaly HOSANNA, tak to ty velekněze, kteří při chrámu sloužili pěkně pobouřilo… no už tady si je Ježíš trochu popudil, protože jim narušil chrámové praktiky. A vrcholem těchto velikonočních svátků se stal vykonstruovaný proces s Ježíšem, falešné obvinění (o to se postarali právě ti velekněží) a poprava na kříži.
Mučednická smrt na kříži je hrozné lidské utrpení. Musíme si přiznat, že mučit umí lidé nevinné dodnes a ani už k tomu ten kříž nepotřebují. Ale i utrpení má naštěstí jisté východisko, netrvá věčně, obvykle totiž končí smrtí, která přichází jako jediné vysvobození. A můžeme se ptát k čemu je taková oběť dobrá. Komu nevinné oběti pomohou, koho to zachrání? Nikoho. Proto to Bůh tak nenechal a demonstrativně na Kristu ukazuje, že takto život prostě nekončí. Ježíše třetího dne křísí a dává tím člověku naději, která překonává i smrt v utrpení.
Volat na Krista „HOSANNA!“ můžeme ve smyslu oslavy jeho příchodu, ale také ve smyslu očekávané spásy, pomoci, záchrany (a nutno dodat, že volání o pomoc nám jde lépe, než chvála a oslava jeho jména)… nemělo by nás ale proto překvapit, že to může znamenat i pěknou revoluci, třeba převrácení našich dosavadních hodnot, postojů, prostě pěknou vnitřní čistku od všech nánosů, zkaženosti a prostý návrat k modlitbě. Záchrana spočívá v tom, že si člověk do svého vnitřního chrámu nechá Krista vstoupit a nechá se proměnit… a pak může i zafungovat to naše HOSANNA!
Modlitba: Milostivý Bože, trápíme se utrpením kolem nás, ale i vlastním, voláme o tvou pomoc, ale mnohdy toho moc nechceme ve svém životě změnit, nechceme nic opustit, nic obětovat. Dej nám Bože víru, abychom tak mohli oslavovat tvé vítězství nad smrtí a dej nám sílu nechat se tebou proměnit. Amen.