Rozjímání nad verši...
Bůh jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc.
1. list Timoteovi 6,16
Jak rádi bychom viděli samotného Boha a jak rádi bychom někdy i druhé přesvědčili, že skutečně věříme v něco, co existuje. Ale člověk, který je vázán časem a prostorem nemůže dokázat něco, co stojí za horizontem časoprostorové zkušenosti, leda že se Bůh sám dá poznat. A že se Bůh dává poznat, to už je zkušenost, která zdělitelná je. Vždyť Bůh se dal poznat v Ježíši Kristu a také je skrytě přítomný v našem každodenním uvažování a počínání, i když si to neuvědomujeme. Bůh je zkrátka vyšší moc, kterou sice můžeme ignorovat a dělat, že tu jako není, ale je to nakonec jen lenost o životě, věcí kolem nás a světě více přemýšlet.
Nauč nás počítat naše dny, abychom v srdci zmoudřeli!
Žalm 90,12 (B21)
Co to vlastně znamená - počítat naše dny? Jak se to myslí? Když se to tak vezme, tak naše dny se počítat dají. Pokud vezmeme v úvahu, že budeme počítat jen ty, co jsme prožili, tak jich bude skutečně mnoho. Nakonec ani nelze počítat naše dny dopředu, pokud jsme je neprožili, tak to naše dny zatím ani nejsou. Musíme tedy počítat dozadu, nebo-li pozpátku. Zkrátka ty dny, které už máme za sebou. Ty které jsme prožili. Co nás asi přitom velkém čísle napadne? Možná - tolik dnů už jsem tady! Tolik příležitostí, tolik rán a tolik večerů! Je to vůbec možné? A zítra, pokud pro mě nějaké zítra ještě bude existovat, se koncová číslovka mého čísla zase změní. A jednou se dokonce i zastaví a už ji nikdo nerozpohybuje. A jak to souvisí s tou moudrostí v srdci? No třeba úplně prostě. Říká se, že člověk časem zmoudří. Ovšem ne časem někoho cizího, ale právě tím svým prožitým časem. Můj čas je počítadlo dnů, které se ještě nezastavilo. Až si každý sám za sebe začne uvědomovat, že se jeho počítadlo jednou skutečně zastaví a nebude se chovat tak, jako by na konci jeho čísla byla ležatá osmička, pak se možná srdce člověka začne samo proměňovat a hledat moudrost. Ó, jak prostá je cesta k moudrosti, nebo ne? Mých dnů je zatím v tuto chvíli 13278, ale zítra milí čtenáři, dá-li Bůh, to už bude zase jiné číslo. Pokud se mé počítadlo ještě nezastaví, budu svému „časotvůrci“ vděčná, vždyť se učím teprve počítat a cestu k moudrosti nalézat....
Modlitba:
Pane Bože, někdy si naivně myslíme, že máme v moci čas, dny, které běží. Dokonce slýcháváme, že máme být pány svého času, že si máme vše plánovat, ale nakonec si musíme uvědomit a uznat, že to v důsledku ani pořádně nejde. Že nejsme žádné nadčasové bytosti, ale že jsme lidé časoví, kteří podléhají stáří a nakonec i smrti. Pane Bože pro tebe je čas úplně jiná veličina než pro nás. Ty nepodléháš času ani stáří a dokonce ani smrti. Nám jsi dal čas, abychom měli dostatek příležitostí tě v tom svém omezeném čase nalézat. Pane, nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. Amen.