Co Darwin ještě nemohl vědět?

Darwinova evoluční teorie je obecně přijímána jako vědecký model, který vysvětluje vznik a vývoj života na Zemi. Na školách se vyučuje jako jediná pravdivá teorie. V učebnicích se uvádí, že za obrovským množstvím živočišných druhů nestojí žádný Bůh – Stvořitel, ale pouze přírodní výběr, experimentující po miliardy let vývoje života na Zemi. Zastánci evoluce tvrdí, že dnes je vše spolehlivě vědecky doloženo. Je tomu opravdu tak?

Odjakživa bylo snahou učenců vysvětlit existenci života jen na materiálním základu. Ještě dříve než Darwin, vyslovil v 18. stol. svoji teorii německý filozof Immanuel Kant. Pyšně prohlásil: „Dejte mi hmotu a vybuduji z ní svět.“ O padesát let později se stejně namyšleně vyjádřil francouzský matematik a astronom Laplace. Na Napoleonovu otázku, proč se ve svém díle nezmiňuje o Stvořiteli, ostře odpověděl: „Moje teorie nepotřebují hypotézu Bůh“. Tito a další otcové vědeckého ateizmu hledali takové vysvětlení původu života, kde by Boha nebylo potřebí.

Řešení nabídl Darwin, který v polovině 19. stol. přišel s myšlenkou vzniku života pouze přírodním výběrem. Až do jeho cesty na Galapážské ostrovy platilo učení řeckého filozofa Aristotela, podle kterého jsou druhy neměnné. Naproti tomu Darwin z různých tvarů zobáků pěnkav, žijících na ostrovech, správně usoudil, že se jednotlivé druhy mohou přizpůsobovat a měnit. Avšak vědecky už se z toho nedá vyvodit, že veškerý život pochází ze společného předka. Už tehdy Darwin poznal, že velká slabina jeho teorie spočívá v tom, že se v přírodě nenašly prakticky žádné přechodové formy organizmů. Zatímco on sám se k závěrům své teorie stavěl váhavě, vyzdvihuje dnešní stále bezbožnější svět svého patrona nekonečným mediálním velebením.

Darwinova evoluční teorie degraduje postavení člověka na jednu z vývojových větví říše zvířat. To je v rozporu s křesťanským modelem „Stvoření“, kde má člověk naopak výjimečné postavení: „I stvořil Bůh člověka k obrazu svému“ (Bible, Genesis 1, 27). Nové vědecké výzkumy evoluční teorii nyní zcela vyvrací a působí v Darwinově představě povážlivé trhliny.

Je evoluce použitelný myšlenkový model?
K předchozímu krátkému náhledu do říše živočichů můžeme ještě přidat řadu dalších příkladů vysoce složitých a cíleně řešených systémů:

– Vorvaň, ačkoliv je savec, je vybavený tak, že se může vynořit z hloubky 3 000 metrů, aniž by ho ohrozila obávaná dekompresní nemoc z potápění, která by jiné pozemské savce určitě zahubila.

– Ohromné množství nepatrných bakterií v našem střevním traktu má zabudované elektromotory, které se podle potřeby přepínají vpřed či vzad.




– Život je ve většině případů závislý na plné funkceschopnosti orgánů (jako jsou srdce, játra, ledviny). Neúplné orgány, které by se teprve vyvíjely, jsou bezcenné. Ten, kdo uvažuje v intencích darwinismu, musí vědět, že evoluce nepracuje s perspektivou vývoje později plně fungujícího orgánu. Německý evoluční biolog G. Osche (1926 – 2009) správně poznamenal: „Živočichové nemohou svůj život přerušit kvůli přestavbě v určité evoluční fázi – na rozdíl od podnikatele, který může svůj podnik přechodně zastavit kvůli přestavbě.“

V díle stvoření žasneme nad do očí bijící, zjevnou inteligencí a moudrostí. Na základě pozorování věcí stvořených lze oprávněně a logicky vyvodit závěr, že původcem života je nekonečně inteligentní Stvořitel (Bible, Římanům 1,20). Náš úsudek je tak plně v souladu s tím, co Bible prohlašuje již ve svém prvním verši: „Na počátku stvořil Bůh!“

Darwinismus sice ovlivnil některé liberální teology, kteří spolehlivost biblické zprávy o stvoření zpochybňují. Tím a|e neuváženě stavějí Boha do role lháře. Poselství Bible nelze takto deklasovat. Naopak je dobré pohlížet na svět biblickými brýlemi tak, že „věříme všemu, co je psáno“ (Bible, Skutky 24,14), neboť: „Bůh není člověk, aby lhal.“ (Bible, Numeri 23, 19)

Odkud pochází informace?
K nejsilnějším argumentům vědy vždy patří, když lze pomocí přírodních zákonů vyvrátit nějaký proces nebo jev. Přírodní zákony platí bez výjimky. Proto například nelze sestrojit perpetuum mobile, což je stroj, který stále běží bez dodávání energie. Dnes víme, co Darwin vědět nemohl. Buňky všech živých organismů obsahují nepředstavitelné množství informací, které jsou navíc uložené s nejvyšší hustotou záznamu, jakou známe. Tvorba všech orgánů je řízená informacemi, průběh všech procesů v organismu je řízený informacemi, výroba všech tělesných substancí (např. 50 000 proteinů lidského těla) je rovněž řízená informacemi. Celý myšlenkový systém evoluce by byl možný jen za předpokladu, že by hmota umožňovala, aby informace vznikly náhodnými procesy. To je zásadní předpoklad, neboť všechny stavební plány jednotlivých živočichů a jejich orgánů a všechny složité procesy v buňkách jsou založené na informacích.

Informace je nehmotná veličina, proto informace není vlastnost hmoty. Přírodní zákony o nehmotných veličinách, zejména o informaci, vypovídají, že hmota nikdy nemůže vyprodukovat nehmotnou veličinu. Dále platí, že zdrojem informací může být jen původce vybavený inteligencí a vůlí. Z toho je jasné, že kdo připouští evoluci, věří na „informační perpetuum mobile“, tedy na něco, co všeobecně platné přírodní zákony přísně zakazují. Tím je zasažena Achillova pata evoluce. Pokud smýšlíme vědecky a aplikujeme platné přírodní zákony, musíme evoluci a darwinismus odmítnout. Tento postup je podrobně rozvedený v mé knize „Na počátku byla informace“ („Am Anfang war die Information“ Hänssler-Verlag 2002).

Odkud pochází život?
Všechen ten evoluční povyk současné doby nedává odpověď na otázku: „Jak tedy opravdu vznik život?“ Evoluce nemá vůbec žádné vysvětlení, jak mohl život vzniknout z neživé hmoty.

Stanley Miller (1930 – 2001), jehož experiment s prapolévkou (1953) je zmiňovaný v každé učebnici biologie, po 40 letech připustil, že žádná ze současných hypotéz o vzniku života není přesvědčivá. Celkově je všechny označil jako výmysly, resp. jako výplody lidské fantazie. Mikrobiolog Louis Pasteur (1822 - 1895) rozpoznal něco zcela zásadního: „Život pochází ze života“.

Evoluce je jedním z největších omylů světových dějin. Je to ideologie, která skutečného Boha – Stvořitele odmítá, a která strhla miliony lidí do propasti nevíry. Většina dnešních lidí však nemyslí na to, že díky své nevíře odmítají smysluplný život, který Bůh člověku nabízí. Čeká je za hranicí pozemského života – po smrti, to největší překvapení a vystřízlivění. Čeká je nejhlubší propast věčné záhuby – věčného oddělení od Boha, od všeho dobrého. To, co Bible označuje jako peklo. Každá teorie o vzniku světa a života, která nebere vážně biblické poselství o skutečném vzniku světa, je proto mrtvým výtvorem.

Bible píše o tom, že nekonečný a osobní Bůh – Stvořitel přišel na naši Zem v podobě člověka – Ježíše Krista. Učinil lidem velkorysou nabídku. Zve všechny lidi k sobě a nabízí jim odpuštění všech hříchů skrze svoji zástupnou smrt na kříži. Jedině Ježíš má moc očistit nás od všech nepravostí, vysvobodit nás ze všech negativních závislostí a dát nám nový život. Kdo se k Němu v pokání obrátí a uvěří v Něho, obdrží věčný život. Otevřou se mu dveře do Božího království.
Dir. u. Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt

Překlad z němčiny: Josef Potoček, ing. Zdeněk Karásek

Brněnská tisková misie