„Ježíš se narodil dřív, tvrdí papež. A neobklopovali ho osli a volové“

Docela mě pobavil tento novinový titulek minulého týdne. Samozřejmě, že se tím chce říci, že nejsou zcela přesné výpočty ohledně Ježíšova narození – tzn., že Ježíš se nenarodil v roce jedna, jak od něj počítáme letopočet. Ale zřejmě o pár let dříve, protože výpočet se měnil v závislosti na užívání kalendáře, který kdy v jaké době platil. A je známo, že dříve se zapomnělo v kalendáři počítat s přestupným rokem. Proto stále dnes dochází k rozdílným výpočtům v datování. Nakonec přesné datum není skutečně ani důležité, protože se tím stejně nepopře existence historické postavy - Ježíše Krista.

Však také pobavení mi způsobila až ta druhá část titulku, že Ježíše neobklopovali „osli a volové“. Jednak přeneseně to zní velmi výmluvně. Ježíše ani dnes neobklopují žádní osli a volové, protože ti kdo čtou Písmo pečlivě, ví že o těchto zvířatech na tomto místě v Bibli není ani řeč. Máme zafixovanou představu betléma z lidové tvořivosti, kdy se každoročně vyobrazuje živý betlém a čím více zvířat, tím zkrátka lépe. Hlavně pro děti je to velmi lákavým pozlátkem symbolu vánoc, což jim rádi odpustíme. Ale copak jsme všichni ještě děti? Ve víře občas ještě asi ano, protože někdy věříme jen tomu, co vidíme.

Dokonce jediní dva bibličtí svědkové, kteří nám předávají zprávu o narození Ježíšově (evangelista Matouš a Lukáš) nemluví ani o žádném chlévě. Maria položila dítě do jeslí – toť vše, nebylo místo pod střechou či v hostinci (kde se chtěli ubytovat) – o volkovi a oslíkovi není ani řeč. Kde se tedy v povědomí lidu ta milá zvířata vzala? Kde (kdo) je tady osel a vůl?