O rybářské síti
O rybářské síti
- 1.čtení Lukáš 5,1-11 a 2.čtení Matouš 13,47-50 Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“
Když Ježíš mluví o Božím království, tak je to vždy buď v přirovnáních nebo podobenstvích...ono se to totiž nedá jinak popsat. My žijeme ale v takové představě, že Boží království je něco, co přijde na konci věků a budou tam patřit jen ti, které si k sobě Pán Bůh povolá... jakože takoví ti, co projdou určitým sítem. Dnes se tím sítem stává symbolicky v našem podobenství rybářská síť…
Takže Boží království je třeba jako síť, která se spustí do moře… první učedníci byli většinou povoláním rybáři, a když je Ježíš oslovil a povolal do služby následování, aby šli za ním, tak jim říká, staňte se rybáři lidí... a oni tomu rozuměli, že to bude něco podobného, ale nebude se to týkat už ryb, ale lidí a odehrávat se to bude zřejmě taky někde jinde než na lodi, ale prostě ten smysl to bude mít stejný. A když jim chce připodobnit, jak vypadá to Boží království, tak řekne zase něco podobného, co dobře znali … království nebeské je jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné… a tady je potřeba zbystřit, protože se tu říká, že Boží království je jako síť, která se někam spouští a tam zachytává všecko možné... takže tento rybolov či záchyt se neděje v nějaké naší příští budoucnosti, ale teď v tomto čase… do světa, do moře všeho možného byla spuštěna síť Božího království a v různých dobách, v různých proudech zachytává a zahrnuje všecko možné.
A ti, kteří chodili s Ježíšem, těm se říká učedníci, protože se učili jak se ta síť Božího království rozhazuje, prostě jim říká Ježíš...vy to víte jak to je, jste přece rybáři, síť se spustí do moře a pak v určitém proudu a taky hlubině začnete zachytávat všecko možné ... a tito rybáři mají dokonce i tu zkušenost, že se třeba namáhají celou noc a ono nic (tak jak jsme to slyšeli v prvním čtení), ale pak do toho nad ránem vstoupí Ježíš se svým slovem a dějí se zázraky – prostě jen řekne … zajeď na hlubinu a je toho najednou plná síť.
V příštím týdnu je svátek Cyrila a Metoděje, co tihle dva byli zač? Prostě o několik století později se proslavili další učedníci, misionáři, řekněme třeba úplně jednoduše další rybáři lidí, protože s Boží pomocí přišli na to, kde by bylo možná dobré rozhodit svoje sítě, kde jsou ty hlubiny. A my už dnes víme, že ten jejich rybolov byl úspěšný, jinak bychom tady pravděpodobně dnes neseděli. Prostě solunští bratři přišli na Velkou Moravu se svou vírou až do těch našich pohanských končin či hlubin, kde tu síť BK pořádně rozhodili a ta síť také zahrnula všechno možné… a ten jejich rybolov byl dobrý, to už dnes víme, proto si je také připomínáme, prostě našli prostřednictvím písma ten správný komunikační prostředek.
My dnes přemýšlíme taky tak… modlíme se za to a ptáme se, jaký je ten správný komunikační prostředek? Jak a kde rozhazovat síť víry? Jak oslovit lidi? Protože máme pocit, že se namáháme a nic... Dnes je to totiž dost složité, těch proudů je hrozně moc. A úplně ten nejsilnější proud, kde už jedna velká síť JE, kde je hodně ryb, kde jsou dnes téměř všichni lapeni, hlavně ti mladí, ale třeba i já … tak této síti se říká inter-net ... to víte co to je, že? To je složenina dvou slov, kdy inter znamená uvnitř a net je síť, tedy doslova být v síti. A v této virtuální síti můžete být téměř nepřetržitě, tomu se říká být připojen, být online a tam dnes hodně lidí tráví svůj čas. Něco tam čte, vzdělává se a nebo se jen tak baví. Dnes se dokonce lidé seznamují hlavně přes internet, protože tam je možné někoho potkat víc než ve skutečné realitě. A je dokonce možné i v této síti natrefit na tu síť Božího království a nechat se zachytit. Lidé se totiž přes internet mohou kouknout i do jiných sborů a mohou si vybírat, co se jim zlíbí – ale znáte to, je to jak na tržišti, kde se nabízí strašně moc věcí od vzácných perel až po veteš, myslíte si, kolik si toho nemůžete koupit a dovolit, ale nakonec si nekoupíte nic, protože čím víc se procházíte a rozhlížíte, tím víc se nemůžete nabažit a rozhodnout, co je pro vás to nejlepší. Jen trávíte čas procházením, ale ne skutečným životem, jste lapeni v labyrintu, ze kterého se vám ani možná nechce nebo nemůžete najít cestu ven. Ale množství informací a vjemů nás doslova zabíjí, krade nám skutečný život.
Jenže čas té Boží sítě stále běží, protože až se naplní, začne se zvedat nahoru … je to stejné jako s lidským životem, ten se jednoho dne také naplní a skončí … jak to bude s tou virtuální sítí, nevím, ta bude možná dál nepozorovaně omezovat a stahovat lidský život do nekonečné smyčky, až si lidé ani nevšimnou, že vlastně skutečně ani nežili, že byli lapeni, že byli pořád jen připojeni, tedy jen online, ale ve skutečnosti nic krásného neprožili.
Mladí lidé dnes mají velký problém s komunikací, koukají do mobilů, počítačů, i když sedí spolu u stolu, prostě jakoby si nevěděli se svým reálným životem rady. Neumí se normálně seznamovat, bavit. Dokonce je dost obtížné zabavit je jinak. Jak je tedy zachytit pro Boží království? Jak je oslovit? Jak je osvobodit? Jak je dostat do stavu offline?
Naštěstí ta síť Božího království je dostatečně velká a velkoryse pojme mnohé… doslova jak říká Ježíš, že zahrne všecko možné. A to je docela dobrá zpráva … naděje tu je stále pro všechny, nikdo není předem odepsaný. Protože Ježíš naštěstí neříká, že do sítě BK se dostanou jen ty velké křesťanské ryby, ale zároveň ani neříká, že tam budou jen pokorné a poslušné malé rybky a rybičky… ta síť prostě zahrne všecko možné, takže možná i kdejaký odpad, řekněme plebs, odpad společnosti, který se tak nějak v tom proudu na dně zachytil, někdo, koho bychom třeba hned z té sítě nejraději vystrčili, protože podle našich měřítek, to ani žádná ryba není… prostě třeba nějaký kus vraku, nebo plastu... třeba jen někdo v církvi tak narychlo pokřtěný či oddaný...
A až se ta síť Božího království naplní, tak ji teprve vytáhnou na břeh… takže žádná prázdná síť, nebo poloviční, ale prostě naplněná síť vším možným ...až se naplní čas sítě, tak se to začne vytahovat ven na břeh a teprve tam nahoře, na tom správném břehu se bude rozhodovat co je dobré, co se dá do nádob a co je špatné, co se bude vyhazovat ven. Tak to totiž ti rybáři dělají, že si potom sednou a vše se přebírá až se to všechno vytáhne ven na břeh.
Jenomže tady nastává v tom příběhu zlom, protože tady najednou Pán Ježíš ten obraz podobenství opustí, vystoupí z něho a seznámí nás natvrdo s jinou realitou, když řekne - "Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“ My jsme se teď chvíli nechali strhnout tím, že ta síť Božího království je skoro pro všechny a pro všechno a že se tam zachytí kde co a kdo co, až bychom sami do toho chtěli vstoupit, udělat v tom pořádek a říct... Pane Bože, ale odpad přeci vytahovat nemusíš, k čemu ti tam nahoře bude… jenomže takhle to nefunguje, to by vám řekl každý rybář, který vhazuje síť do vody a pak vytahuje. Ta selekce nejde udělat ve vodě, jak to chcete udělat?… to se jako potápěč potopíte a začnete ještě ve vodě něco přebírat… to je přece nepředstavitelná blbost.
A další věc, která je ještě překvapivější, tak zatím co jsme si před chvíli mohli někteří myslet, že se na té síti Božího království taky nějak podílíme jako nějací rybáři či faráři, že do toho můžeme snad i kecat … tak teď si můžeme už připadat možná leda tak jako nějaké křesťanské rybky malé či velké uvnitř moře, které to tam nějak rozhánějí nebo nahánějí, protože pak budeme všichni v jedné velké síti vytaženi vzhůru. A jestli jsme si o sobě mysleli, že teď se konečně ukáže, protože já se přece vidím jako ryba, ale ten soused vedle mě, ten si přece o sobě nemůže ani nic myslet, protože podle mých měřítek jde o odpad, o hříšníka největšího kalibru... tak až na světle se to všechno rozbalí a ukáže se a odkryjí se zajímavé věci…
Ano, to se ukáže při skonání věků, říká Ježíš – vyjdou totiž andělé, kteří oddělí zlé od spravedlivých. Takže to, co si myslíme my tady ve vodě, v tom moři všeho možného, kdo je a kdo není způsobilý pro Boží království, takové ty naše soudy, kdo lže a krade do pekla se hrabe, a kdo je a kdo není větší hříšník… tak tohle není naše starost ani naše práce. Na to má Bůh své anděly a ti to posoudí, ti to budou vidět jinak než my tady. Oni mají ty správné rozlišovací schopnosti, oni jsou ti kompetentní na tuto práci. My jsme někdy i v pokušení rozhodovat, kdo patří či nepatří do církve, a tak trochu si myslíme, že máme patent na všechno, posuzujeme a soudíme jenom podle toho, co vidíme, ale Boží andělé budou rozhodovat, to oni mají schopnost přebírat věci "z lidských" hlubin, to oni budou oddělovat zlé od dobrého a spravedlivého. Tam nahoře už se nedá plavat a proplouvat z jednoho proudu do druhého, tam sebou můžeme tak akorát mrskat, ale to nám moc nepomůže.
A ještě mám jeden poznatek z vody já sama, protože ráda plavu…. člověk, když chvíli plave, tak se cítí nadnášen (a co teprve v moři), svou skutečnou váhu v tu chvíli ani nevnímá, ale co se děje, když tělo vyleze z vody, tak najednou na okamžik člověk cítí tu celou svou skutečnou váhu a tíhu. Co to může znamenat? Že zkrátka svoji skutečnou váhu či tíhu zatím ani neznáme... ten okamžik pravdy se ozřejmí až po vytažení z vody. Pak bude u všech jasně vidět, co nás skutečně tížilo, zatěžovalo či nadnášelo a co nám dávalo váhu.
Modlitba: Milostivý Bože, síť Božího království nám poskytuje už teď i jistou ochranu, abychom se nenechali strhnout jiným proudem a neuvízli v jiných sítích, nezaručuje nám však 100% záchranu. Pane Bože, prosíme nenech nás uplavat z bezpečných vod tvého království, dej nám sílu Ducha, abychom dokázali odolat všem nástrahám jiných sítí, nauč nás nesoudit a to co nás tíží na obtěžkává už teď, co z nás dělá odpad, z nás sejmi svým milosrdenstvím ...Amen
Přímluvná modlitba: Pane Bože, přimlouváme se za tento svět, který se rozbouřil válkou, prosíme vstup do něj svým pokojem a mírem. Přimlouváme se za všechny zraněné, nemocné, bez domova, opuštěné, ztracené a ztrápené, abys jim poskytl pomoc, kterou my neumíme zprostředkovat. Prosíme za mladé lidi uvízlé v životě, uvízlé v různých sítích, spoutané různými závislostmi, kteří nevidí smysl v ničem, nehledají duchovní rozměr, chtějí jen zabavit a nějak přežít. Pane prosíme za církev, která mnohdy tápe a neví, jak sama v tomto světě přežije. Prosíme za rodiny, které jsou často rozpadlé a rozhádané, prosíme za děti a rodiče, aby k sobě nacházeli cestu a nehledali cesty, jak od sebe utéct. Prosíme za prázdniny a letní dny, aby nám přinesly odpočinek. Aby nás cesty a výlety obohatily a daly nejen odpočinutí, ale i novou energii. Prosíme za lidi, kteří nám přijdou do cesty, aby pro nás byli inspirací, možností k rozhovoru, setkání... prosíme Pane za dobrá slova, abychom je nacházeli nejen ve svém srdci, ale abychom je měli i na jazyku. Abychom uměli chválit a děkovat, abychom uměli prokazovat lásku a milosrdenství. Abychom hledali dobrotu a spravedlnost. Prosíme, abychom tě více směli vidět a poznávat v lidech a věcech kolem nás Bože. Společně k tobě voláme… Otče náš … Amen.
Poslání: Gal. 5, 13-21
O rybářské síti
- 1.čtení Lukáš 5,1-11 a 2.čtení Matouš 13,47-50 Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“
Když Ježíš mluví o Božím království, tak je to vždy buď v přirovnáních nebo podobenstvích...ono se to totiž nedá jinak popsat. My žijeme ale v takové představě, že Boží království je něco, co přijde na konci věků a budou tam patřit jen ti, které si k sobě Pán Bůh povolá... jakože takoví ti, co projdou určitým sítem. Dnes se tím sítem stává symbolicky v našem podobenství rybářská síť…
Takže Boží království je třeba jako síť, která se spustí do moře… první učedníci byli většinou povoláním rybáři, a když je Ježíš oslovil a povolal do služby následování, aby šli za ním, tak jim říká, staňte se rybáři lidí... a oni tomu rozuměli, že to bude něco podobného, ale nebude se to týkat už ryb, ale lidí a odehrávat se to bude zřejmě taky někde jinde než na lodi, ale prostě ten smysl to bude mít stejný. A když jim chce připodobnit, jak vypadá to Boží království, tak řekne zase něco podobného, co dobře znali … království nebeské je jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné… a tady je potřeba zbystřit, protože se tu říká, že Boží království je jako síť, která se někam spouští a tam zachytává všecko možné... takže tento rybolov či záchyt se neděje v nějaké naší příští budoucnosti, ale teď v tomto čase… do světa, do moře všeho možného byla spuštěna síť Božího království a v různých dobách, v různých proudech zachytává a zahrnuje všecko možné.
A ti, kteří chodili s Ježíšem, těm se říká učedníci, protože se učili jak se ta síť Božího království rozhazuje, prostě jim říká Ježíš...vy to víte jak to je, jste přece rybáři, síť se spustí do moře a pak v určitém proudu a taky hlubině začnete zachytávat všecko možné ... a tito rybáři mají dokonce i tu zkušenost, že se třeba namáhají celou noc a ono nic (tak jak jsme to slyšeli v prvním čtení), ale pak do toho nad ránem vstoupí Ježíš se svým slovem a dějí se zázraky – prostě jen řekne … zajeď na hlubinu a je toho najednou plná síť.
V příštím týdnu je svátek Cyrila a Metoděje, co tihle dva byli zač? Prostě o několik století později se proslavili další učedníci, misionáři, řekněme třeba úplně jednoduše další rybáři lidí, protože s Boží pomocí přišli na to, kde by bylo možná dobré rozhodit svoje sítě, kde jsou ty hlubiny. A my už dnes víme, že ten jejich rybolov byl úspěšný, jinak bychom tady pravděpodobně dnes neseděli. Prostě solunští bratři přišli na Velkou Moravu se svou vírou až do těch našich pohanských končin či hlubin, kde tu síť BK pořádně rozhodili a ta síť také zahrnula všechno možné… a ten jejich rybolov byl dobrý, to už dnes víme, proto si je také připomínáme, prostě našli prostřednictvím písma ten správný komunikační prostředek.
My dnes přemýšlíme taky tak… modlíme se za to a ptáme se, jaký je ten správný komunikační prostředek? Jak a kde rozhazovat síť víry? Jak oslovit lidi? Protože máme pocit, že se namáháme a nic... Dnes je to totiž dost složité, těch proudů je hrozně moc. A úplně ten nejsilnější proud, kde už jedna velká síť JE, kde je hodně ryb, kde jsou dnes téměř všichni lapeni, hlavně ti mladí, ale třeba i já … tak této síti se říká inter-net ... to víte co to je, že? To je složenina dvou slov, kdy inter znamená uvnitř a net je síť, tedy doslova být v síti. A v této virtuální síti můžete být téměř nepřetržitě, tomu se říká být připojen, být online a tam dnes hodně lidí tráví svůj čas. Něco tam čte, vzdělává se a nebo se jen tak baví. Dnes se dokonce lidé seznamují hlavně přes internet, protože tam je možné někoho potkat víc než ve skutečné realitě. A je dokonce možné i v této síti natrefit na tu síť Božího království a nechat se zachytit. Lidé se totiž přes internet mohou kouknout i do jiných sborů a mohou si vybírat, co se jim zlíbí – ale znáte to, je to jak na tržišti, kde se nabízí strašně moc věcí od vzácných perel až po veteš, myslíte si, kolik si toho nemůžete koupit a dovolit, ale nakonec si nekoupíte nic, protože čím víc se procházíte a rozhlížíte, tím víc se nemůžete nabažit a rozhodnout, co je pro vás to nejlepší. Jen trávíte čas procházením, ale ne skutečným životem, jste lapeni v labyrintu, ze kterého se vám ani možná nechce nebo nemůžete najít cestu ven. Ale množství informací a vjemů nás doslova zabíjí, krade nám skutečný život.
Jenže čas té Boží sítě stále běží, protože až se naplní, začne se zvedat nahoru … je to stejné jako s lidským životem, ten se jednoho dne také naplní a skončí … jak to bude s tou virtuální sítí, nevím, ta bude možná dál nepozorovaně omezovat a stahovat lidský život do nekonečné smyčky, až si lidé ani nevšimnou, že vlastně skutečně ani nežili, že byli lapeni, že byli pořád jen připojeni, tedy jen online, ale ve skutečnosti nic krásného neprožili.
Mladí lidé dnes mají velký problém s komunikací, koukají do mobilů, počítačů, i když sedí spolu u stolu, prostě jakoby si nevěděli se svým reálným životem rady. Neumí se normálně seznamovat, bavit. Dokonce je dost obtížné zabavit je jinak. Jak je tedy zachytit pro Boží království? Jak je oslovit? Jak je osvobodit? Jak je dostat do stavu offline?
Naštěstí ta síť Božího království je dostatečně velká a velkoryse pojme mnohé… doslova jak říká Ježíš, že zahrne všecko možné. A to je docela dobrá zpráva … naděje tu je stále pro všechny, nikdo není předem odepsaný. Protože Ježíš naštěstí neříká, že do sítě BK se dostanou jen ty velké křesťanské ryby, ale zároveň ani neříká, že tam budou jen pokorné a poslušné malé rybky a rybičky… ta síť prostě zahrne všecko možné, takže možná i kdejaký odpad, řekněme plebs, odpad společnosti, který se tak nějak v tom proudu na dně zachytil, někdo koho bychom třeba hned z té sítě nejraději vystrčili, protože podle našich měřítek, to ani žádná ryba není… prostě třeba nějaký kus vraku, nebo plastu... třeba jen někdo v církvi tak narychlo pokřtěný či oddaný...
A až se ta síť Božího království naplní, tak ji teprve vytáhnou na břeh… takže žádná prázdná síť, nebo poloviční, ale prostě naplněná síť vším možným ...až se naplní čas sítě, tak se to začne vytahovat ven na břeh a teprve tam nahoře, na tom správném břehu se bude rozhodovat co je dobré, co se dá do nádob a co je špatné, co se bude vyhazovat ven. Tak to totiž ti rybáři dělají, že si potom sednou a vše se přebírá až se to všechno vytáhne ven na břeh.
Jenomže tady nastává v tom příběhu zlom, protože tady najednou Pán Ježíš ten obraz podobenství opustí, vystoupí z něho a seznámí nás natvrdo s jinou realitou, když řekne - "Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“ My jsme se teď chvíli nechali strhnout tím, že ta síť Božího království je skoro pro všechny a pro všechno a že se tam zachytí kde co a kdo co, až bychom sami do toho chtěli vstoupit, udělat v tom pořádek a říct... Pane Bože, ale odpad přeci vytahovat nemusíš, k čemu ti tam nahoře bude… jenomže takhle to nefunguje, to by vám řekl každý rybář, který vhazuje síť do vody a pak vytahuje. Ta selekce nejde udělat ve vodě, jak to chcete udělat?… to se jako potápěč potopíte a začnete ještě ve vodě něco přebírat… to je přece nepředstavitelná blbost.
A další věc, která je ještě překvapivější, tak zatím co jsme si před chvíli mohli někteří myslet, že se na té síti Božího království taky nějak podílíme jako nějací rybáři či faráři, že do toho můžeme snad i kecat … tak teď si můžeme už připadat možná leda tak jako nějaké křesťanské rybky malé či velké uvnitř moře, které to tam nějak rozhánějí nebo nahánějí, protože pak budeme všichni v jedné velké síti vytaženi vzhůru. A jestli jsme si o sobě mysleli, že teď se konečně ukáže, protože já se přece vidím jako ryba, ale ten soused vedle mě, ten si přece o sobě nemůže ani nic myslet, protože podle mých měřítek jde o odpad, o hříšníka největšího kalibru... tak až na světle se to všechno rozbalí a ukáže se a odkryjí se zajímavé věci…
Ano, to se ukáže při skonání věků, říká Ježíš – vyjdou totiž andělé, kteří oddělí zlé od spravedlivých. Takže to, co si myslíme my tady ve vodě, v tom moři všeho možného, kdo je a kdo není způsobilý pro Boží království, takové ty naše soudy, kdo lže a krade do pekla se hrabe, a kdo je a kdo není větší hříšník… tak tohle není naše starost ani naše práce. Na to má Bůh své anděly a ti to posoudí, ti to budou vidět jinak než my tady. Oni mají ty správné rozlišovací schopnosti, oni jsou ti kompetentní na tuto práci. My jsme někdy i v pokušení rozhodovat, kdo patří či nepatří do církve, a tak trochu si myslíme, že máme patent na všechno, posuzujeme a soudíme jenom podle toho, co vidíme, ale Boží andělé budou rozhodovat, to oni mají schopnost přebírat věci "z lidských" hlubin, to oni budou oddělovat zlé od dobrého a spravedlivého. Tam nahoře už se nedá plavat a proplouvat z jednoho proudu do druhého, tam sebou můžeme tak akorát mrskat, ale to nám moc nepomůže.
A ještě mám jeden poznatek z vody já sama, protože ráda plavu…. člověk, když chvíli plave, tak se cítí nadnášen (a co teprve v moři), svou skutečnou váhu v tu chvíli ani nevnímá, ale co se děje, když tělo vyleze z vody? Tak najednou na okamžik člověk cítí tu celou svou skutečnou váhu a tíhu. Co to může znamenat? Že zkrátka svoji skutečnou váhu či tíhu zatím ani neznáme... ten okamžik pravdy se ozřejmí až po vytažení z vody. Pak bude u všech jasně vidět, co nás skutečně tížilo, zatěžovalo či nadnášelo a co nám dávalo váhu.
Modlitba: Milostivý Bože, síť Božího království nám poskytuje už teď i jistou ochranu, abychom se nenechali strhnout jiným proudem a neuvízli v jiných sítích, nezaručuje nám však 100% záchranu. Pane Bože, prosíme nenech nás uplavat z bezpečných vod tvého království, dej nám sílu Ducha, abychom dokázali odolat všem nástrahám jiných sítí, nauč nás nesoudit a to co nás tíží a obtěžkává už teď, co z nás dělá odpad, z nás sejmi svým milosrdenstvím ...Amen
Přímluvná modlitba: Pane Bože, přimlouváme se za tento svět, který se rozbouřil válkou, prosíme vstup do něj svým pokojem a mírem. Přimlouváme se za všechny zraněné, nemocné, bez domova, opuštěné, ztracené a ztrápené, abys jim poskytl pomoc, kterou my neumíme zprostředkovat. Prosíme za mladé lidi uvízlé v životě, uvízlé v různých sítích, spoutané různými závislostmi, kteří nevidí smysl v ničem, nehledají duchovní rozměr, chtějí jen zabavit a nějak přežít. Pane prosíme za církev, která mnohdy tápe a neví, jak sama v tomto světě přežije. Prosíme za rodiny, které jsou často rozpadlé a rozhádané, prosíme za děti a rodiče, aby k sobě nacházeli cestu a nehledali cesty, jak od sebe utéct. Prosíme za prázdniny a letní dny, aby nám přinesly odpočinek. Aby nás cesty a výlety obohatily a daly nejen odpočinutí, ale i novou energii. Prosíme za lidi, kteří nám přijdou do cesty, aby pro nás byli inspirací, možností k rozhovoru, setkání... prosíme Pane za dobrá slova, abychom je nacházeli nejen ve svém srdci, ale abychom je měli i na jazyku. Abychom uměli chválit a děkovat, abychom uměli prokazovat lásku a milosrdenství. Abychom hledali dobrotu a spravedlnost. Prosíme, abychom tě více směli vidět a poznávat v lidech a věcech kolem nás Bože. Společně k tobě voláme… Otče náš … Amen.
Poslání: Gal. 5, 13-21
Požehnání: Bůh ať Vám žehná pokojem, láskou i vírou, které nechť na vás sestoupí prostřednictvím Ducha Svatého...
Požehnání: Bůh ať Vám žehná pokojem, láskou i vírou, které nechť na vás sestoupí prostřednictvím Ducha Svatého...